Vše přijde, kdy to nejméně čekáme.

Láska? Když máte někoho rádi více než sebe a promíjíte chyby, které ostatní nepochopí. Ty chyby jsou slepé náboje. Vystřelí, ale nezasáhnou, protože milujete tak, že nevěříte na to, že by vám dotyčný někdy způsobil nějakou bolest. Hledáte všude jen samé ALE, aby jste nemuseli žít v drsné realitě.

Myslíš si, že ON je právě ten pravý a přitom se tak chová ke všem. Krmí tě řečmi o tom, jak jsi úžasná a jinou nechce. Mluví o budoucnosti, O VÁS DVOU, že by to mělo smysl pokračovat do budoucna.

Celou dobu si realista a počítáš s tím, že toto nebude trvat navždy a jen si užíváš momenty s ním, protože víš, že nebudou trvat věčně. Si to ty, která má jasno, že spolu nebudete, jen si podvědomně zamilovaná. Ale pak příjde zase on a mění celý tvůj pohled na věc. Chce s tebou trávit veškerý čas, s tebou a s tvojí i svojí rodinou, s vašimi kamarády.

Každy o vás už ví,  vidí vás jako pár. Všichni se ptají, jak to klape a tobě nezbývá nic jiného než říct, že jste super kamarádi, protože nechceš být ta z vás dvou, která je naivní a bere vše vážně a lépe budeš stát pevně nohama na ZEMI, než aby si řekla něco, co by on tak takhle nemusel cítit nebo vidět.

Máte mezi sebou vzácné pouto.

pinterest.com

Vždy, když na něj myslím, příjde mi zpráva, když mu chybím volá mi a říká jak se na mě těší, až přijede zamnou. Ten úžásný pocit zas a znova, motýlci v břiše a jenom úsměv na tváři, jiskra v očích. Citíš jak to mezi vámi funguje, můžeš mu říct cokoliv, protože tě vždy vyslechne. Smějete se spolu nad blbostmi, děláte si srandu jako brácha se ségrou. Pouto mezi vámi vám příjde nekonečné, že si někdy říkáš: “Toto bych mohlo vydržet snad navěky”.

Vše je super, skoro každý den usínáš po jeho boku, ráno se vzbudíš a vidíš ten jeho úsměv a říkáš si, že by to takhle mohlo být furt.

Najednou příjde den, kdy to celé skončí během lusknutí prstu. Celou dobu za tebou stojí, podporuje tě, traví s tebou čas, všude za tebou jezdí. A z ničeho nic pronese o tobě takové věci, kterým nechceš ani věřit, že by něco takového řekla osoba, pro kterou jsi tak zapalená.

Člověk, u kterého si myslíš, že dokážeš všechno. Máš motivaci pro všechno, co děláš, otevírají se ti možnosti, protože si věříš a myslíš si, že dokážeš všechno a ještě když ti po tvém boku stojí právě on. Člověk, kterého si znala tak dobře, ti takhle ublíží, pomluví tě před tvými kamarády, aby mohl zapůsobit, že měl holku jako si ty. Holku, která se k němu chovala jinak než všechny ostatní, která ho viděla jenom v tom dobrém, odpouštěla mu všechno.

Zrovna když si myslíš, že už by nemohlo být lépe, a všechno se ti daří. V tu dobu se všechno zhroutí, skončí to. Skončí to tak jak bys to nejméně čekala. A ty už po těch všech letech nechceš nic řešit, protože tě to zranilo až tak, že o tom mluvit ani už nechceš.

OSTATNÍ PRÁVE ČÍTAJÚ
Tak už dosť, prosím...

Je ti jasné, že kdyby myslel všechno vážně, jak ti to říkal, něco takového by ti neudělal.

pinterest.com

Když jsem se to dozvěděla, moje reakce byla přehnaná, nevěděla jsem co by, jak se mám zachovat. Po pár dnech jsem si to všechno uvědomila. Nepsala jsem mu nic, nechala jsem to plavat jakoby nic. Neměla jsem už sílu dolovat z něho odpovědi na moje otázky.

Možná jsem měla strach, co by z něho vylezlo a možná jsem se bála samoty, strachu a toho, že neodpoví. Řekla jsem si, že kdyby chtěl, napíše sám, ozve se. Byl pořád ve městě a žádné odezvy.

Honilo se mi hlavou milion myšlenek, věcí. Nevěděla jsem čemu a komu vůbec tady už věřit. Nemyslela jsem si ,že jsem do něho byla až tak zamilovaná. Po několika dnech co odjel, se mi ozval jen proto, aby zjistil, jestli jsem v pořádku a jak se mi vede, celkem mě to zmátlo.

Z ničeho nic se začne znovu starat. Začal se ozývat zase a zase a já se konečně zeptala o co mu jde, proč mi píše. Odpověd nebyla specifická nikdy, vždy byla jiná. Já mu vždy odepsala, říkám si proč až tak naivní…

Nechci být jako lidi v dnešní době, kdy si nadávají.

Myslím si, že ze všeho zlého je něco dobré. Jen přeci se člověk chybami učí. Tohle byla první láska, která mi ukázala směr. O jaké priority mi ve vztahy jde a jakého kluka bych chtěla. Nikdy na něco takového nezapomenu, tahle láska u mě nezmizí jen tak, bude dlouho trvat než najdu někoho, s kým mi bude takhle. Laťka je vysoko. Protože to byl on, který si mě vzal pod křídla, naučil mě žít a ne přežívat jako ostatní. Dokázal mi, že v životě můžu dělat cokoliv jen chci.

Byl to on, který mi projevoval lásku vždy, když jen žárlil, když byl zvědavý a nebo se jen zajímal o mě. Všichni v něm viděli kluka, který to nemyslí nikdy vážně, ale on mi dokázal, že to vážně myslel. Nikdy jsem nepomyslela, když jsme byli spolu, že něco nemyslí vážně, vždy to bylo tak upřímné. Teď už jen co můžu být, je jen vděčná, že mě něco takového potkalo. A vím, že láska existuje akorát si jen musíme počkat až potkáme muže, který nám dodá pocit, že milujeme a opětuje se nám to zpět.

Milovat a být milovaná.

AUTOR: Aneta Kneislová

Coverphoto: unplash.com

Facebook komentáre