Taky už jste byly někdy ve vztahu, ve kterém jste byla tak šťastná, zamilovaná a spokojená jako nikdy předtím? Myslela jste si, že tento muž je ten váš princ na bílém koni, o kterém jste celý život snila?
Je to ta láska do konce života, je to ten muž, který mi postaví dům, pořídí psa a bude skvělým otcem pro naše děti. Ano, je to on. A křičela jsem to do světa a děkovala bohu za tento dar, který mi dal.
Kolem sebe vidíte ty lži, podrazy, nešťastné přátele a kamarádky, které uvízly ve vztahu plném trápení. Ale já? Já měla to štěstí a našla skvělého chlapa, který mě nikdy nezklame a je tu pro mě každé ráno, aby mi zlepšil celý den. Opora, ty společné chvíle plné lásky, plánování, dovolená, Vánoce. To všechno bylo jednoduše perfektní.
pinterest.com
Ano, měla to být láska na celý život, nebo to byla alespoň fráze, kterou jsem si namlouvala?
Kde se to jenom ve mně vzalo? Jak jsem mohla být tak slepá? Měla jsem opravdu jen růžové brýle a nalhávala si pohádku, která nikdy nebyla a ani nebude skutečností? Ne! Tentokrát chyba nebyla ve mně!
Tentokrát si musím přiznat, že já byla stoprocentní a já investovala všechno, do něčeho co představovalo Nic.
Cítíte to prázdno? Je tam. Je tam ta díra v srdci po princi, který se stal odpornou kulisou v hlavní roli. Vidíš to, musíš to vidět, že chyba nebyla na tvé straně a přestat analyzovat každý krok, slovo a hádku, která mohla způsobit tu nicotu, ve které se právě topíš.
Opravdu je možné někoho milovat, někoho koho vlastně vůbec neznáš?
Ano, je to možné. O to větší je rána, kterou vám takový člověk zanechá v srdci. Ten perfektní vztah, který jsem měla jen ve své hlavě, neexistoval. Měl ještě druhou stranu. Druhý svět, ve kterém žil můj princ.
Svět ve kterém lhal, podváděl, ubližoval a pohřbíval vše krásné, co jsem v sobě měla. Tohle je ta věc, díky které jste schopná říct a dost, dost všem lžím a podvodům.
Byla jsem dost silná na to odejít. Viděla jsem pravdu, kterou jsem roky přehlížela. Ovšem byla jsem dost silná na to, abych začala znovu? Ne. Ty myšlenky na vše co se za ten čas s ním udály se neustále vracely a vrací.
pinterest.com
Bolest nezmizela a bojím se, že nezmizí…
Strach z dalšího zklamání a bolesti je tak silný. Jak zlomené srdce může jít dál jen tak? Nejdříve se musí samo zahojit, samo si vážit samo sebe, aby mohlo opět přijmout někoho dalšího, někoho, kdo jej už nezlomí.
Přestala jsem věřit sama sobě, přátelům i dalším princům. Nepotřebuji napravit svou důvěru. Ta je zničená. Zničená princem, který se proměnil v žábu. Ovšem nesmím být zničená já. Nesmím dovolit, aby jedna kapitola mého života ovlivnila celý příběh a závěr.
Vždy si můžeme zvolit rozuzlení i z té nejhorší zápletky, kterou nám život přinese. A pokud na všechny zápletky mám být sama, bez prince, budu sama pro sebe princem, který mě dovede k tomu nejrůžovějšímu závěru pohádky.
Autor:
Coverphoto: Photo by Dev Asangbam on Unsplash
