Tag
Snívam. Snívam o odpovediach, ktoré od teba nedostávam. Snívam o veciach, ktoré nerobíš. Snívam o tom, prečo asi robíš to, čo robíš. Vytváram si svoj sen s tebou.
A nie je to dobré. Nie je to vhodné ani správne. Nastáva ticho, premýšľam. O svojich ďalších krokoch. O svojich ďalších snoch. O svojej realite. Do ktorej nepatríš, v ktorej si nebol. A v ktorej nikdy nebudeš. Ako to viem?
Trpezlivosť… Ešte pritom, ako som ráno stále ležala v posteli, mi prišla sčista-jasna na um téma na písanie. Možno je to práve kvôli tomu, že táto vlastnosť alebo časť môjho JA je veľmi oslabená. Chcieť všetko teraz, v tomto momente, to je také moje. A vlastne… Priznajme si to skoro všetci. Sú obdobia v živote každého z nás, kedy aj tej trpezlivosti je naozaj málo. Kto by nechcel niekedy všetko HNEĎ, že?
Nie je vôbec žiadne klišé, že rozchody sú vždy ťažké. Aj tie po pár mesiacoch… Pre tých, ktorí to nezažili, sa to môže zdať prehnané, ale bolí to tiež. Skončiť to hneď v úvode, v stave, keď najviac dúfaš v zmenu a v šťastné časy, si tiež vyžaduje veľké odhodlanie…
Sám si pri rozchode povedal, že sme spolu toho prežili viac ako iní za rok a bohužiaľ musím s tebou súhlasiť.
Dnes je deň, kedy si mi presne pred tromi mesiacmi vstúpil do života a zároveň si z neho aj na deň presne odišiel bez vysvetlenia. Znie to divne, však? Bohužiaľ, je to tak. Keď si mi prvýkrát napísal, nedávala som ti veľkú šancu. Nebol môj typ a tiež som bola znechutená zo všetkých vzťahov predtým. No povedala som si, že nič nedám za to, keď ti odpíšem. A tak sa z jednej obyčajnej správy stali ďalšie a ďalšie. Postupne si si ma získaval čoraz viac a tiež si sa mi dostával pod kožu a postupne aj do srdca.
Milé dámy, chtěla bych všem dát najevo, že nebýt v pořádku, je naprosto v pořádku. Je v pořádku nevědět a ztrácet se. Je v pořádku nemít dobrou náladu. A je naprosto v pořádku být smutná. Svět není růžový, ani my nejsme dokonalý a občas se ztratíme. Mně osobně přijde, že se ztrácím více než dost. Vždy jsem byla tou, která měla myšlenky srovnané, věděla, co od života chce a jakým směrem se vydá. Poté vám ale do života přijde člověk, který změní celý pohled na věc. Budu vám o tom vyprávět…
Bolí mě hlava. Točí se mi celý svět. Střízlivým z tebe. Mám spoustu otázek. Ublížila jsem ti víc já, nebo jsi to byl ty ten, kdo víc ublížil? Od našeho konce nad tebou přemýšlím poprvé. Dlouho jsem si hrála na tu slečnu ublíženou. Nedokázala jsem si připustit své chyby. Měla jsem zatemněnou mysl. Děsí mě ta doba, která musela uplynout, abych se dokázala nad námi zamyslet. Uvědomit si, co se doopravdy dělo. Připustit si své provinění.
